Království koček

Království koček

17.00

Dív­ka Haru zachrání kocoura, který přecházel ruš­nou uli­ci. Tím ale uvede do chodu sérii fan­taskních událostí, které ji přive­dou až do království koček. Onen kocour totiž byl kočičí princ a jeho otec, aby pro­jevil vděk, za něj chce Haru prov­dat. Pomoc před nedo­bro­vol­ným osu­dem Haru nalézá v Kočičí obchod­ní kanceláři. Ta sídlí ve světě bytostí, které mají duši, tedy výtvorů lid­ské před­sta­vivosti. Jed­ním z nich je i ele­gant­ní Baron, který se spolu s přízem­ním kocourem Mutou a chrličem Totem pokusí pláno­vané svat­bě zabránit. Film Království koček vytvoři­lo věh­las­né japon­ské ani­mační stu­dio Ghi­b­li založené svě­tově uzná­vaný­mi velikány Hajaem Mijaza­kim a Isaem Taka­ha­tou. Vyprávění vol­ně vychází ze staršího snímku společnos­ti Šepot srd­ce. Zde se poprvé objevily postavy antikvární fig­urky Barona a kocoura Muty, byť jen coby vedle­jší motivy v civil­ním vyprávění. Divá­ci si je ale nato­lik oblí­bili, že stu­dio Ghi­b­li dosta­lo nabíd­ku vytvořit film, kde budou hlavní­mi postava­mi. Z původ­ního plánu na stře­dometrážní snímek se nakonec pro­jekt rozrostl do celovečerního fil­mu, když se ukáza­lo, že další dra­mat­icky i charak­terově nos­nou postavou bude stře­doško­lač­ka Haru, která musí čelit víru nechtěných událostí. Režie byla svěře­na ani­má­torovi Hiro­jukimu Mori­tovi, který předtím pra­co­v­al na filmech Doručo­vací služ­ba čar­o­dějky Kiki a Naši sousedé Jamadovi. Scénář nap­sala Reiko Joši­da podle komik­su od Aoi Hiira­gi, autorky před­lo­hy k fil­mu Šepot srd­ce. Království koček bylo po Šepo­tu srd­ce druhým filmem stu­dia Ghi­b­li, který nerežíroval žád­ný z jeho zak­la­datelů. Výsled­né okou­zlu­jící dobro­družství to ale v žád­ném pří­padě neochuzu­je a civil­nější či rozvernější tóny ve vyprávění přináše­jí svěží ozvlášt­nění do jinak charak­ter­i­stick­ého rukopisu značky Ghi­b­li. Království koček se sta­lo nej­navštěvo­vanějším japon­ským filmem roku 2002. (Česká televize)

Kasárna Karlín mapa Sál Vzadu Nahoře