Letní kino — Lady Bird

Kdy­byste si chtěli Chris­tine (Saoirse Ronan) jednoduše zaškat­ulko­vat, zařadili byste ji mezi rebelky. Není nijak zvlášť hezká a obličej plný akné masku­je růžový­mi vlasy. Není nijak zvlášť chytrá a tenhle deficit vyrovnává tvrzením, že má umělecké sklony. Asi nejza­jí­mavější je na ní to, že coby sym­bol vzdoru odmítá své křest­ní jméno, sama si říká Lady Bird a chce, aby ji tak oslovo­vali i všich­ni ostat­ní. Když se s ní setkáme poprvé, absolvu­jeme její brutál­ní hád­ku s matk­ou, po které našt­vaně vys­toupí z auta. Jedoucího. A přit­om je tahle věčně nabručená hol­ka se zlome­nou ruk­ou (následek výše uve­deného inci­den­tu) ve skutečnos­ti citlivá duše, která by se jen chtěla správně zamilo­vat a najít smysl živ­ota, a je jen nervózní z toho, že se jí ani jed­no zatím příliš nedaří.
(Cin­e­mArt)